Mabon

Den a noc si byly rovny, měsíc si držel sílu úterního úplňku a kolo roku se začalo otáčet do své temné poloviny. Magická noc prosycená sílou Matky Země. Té, která teď několik měsíců plodila a obdarovávala nás. Nyní se chystá k odpočinku a my jí děkujeme za její dary, za úrodu, hojnost, bezpečí jejího lůna, sílu její podpory.

- tedy vyváženost, nalezení středu. Jediný bod a přesto tak důležitý. Když máme střed, když tam v hloubi nalezneme opravdovost, sami sebe, pak tento jediný bod vnese rovnováhu a harmonii do celého našeho života.

– esence svátku Mabon. Nyní máme všeho dostatek. Země nám vydala své dary. Jak ale přečkáme zimu? Temnou část roku? Co všechno budeme muset opustit, aby se na jaře mohlo narodit nové? Rádi přijímáme, ale těžko pouštíme. Dosyťme se proto nyní, pociťme vděčnost za vše, co máme a nalezněme v sobě sílu v dalším období pustit to, co nám neslouží. Není, čeho se bát. Tak, jako se neustále otáčí kolo roku, jako se střídá noc a den, tak jako po období sklizně přijde období odpočinku, tak po tmě přijde světlo.

– za to, že jsem, za sílu svého těla, za jemnost své duše, za lásku ve svém srdci, za spojení se vším, za propojení se všemi, za možnost tvořit, za schopnost pouštět a odpouštět, za dary Matky Země, za božské vedení, za požehnání, soulad, harmonii, lásku, lásku a lásku.